Myslivecké sdružení Maršovice

Jarní svod

Okresní myslivecký spolek Benešov ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Maršovice pořádal v sobotu 7. dubna 2012 od 8.00 hod Jarní svod psů. Akce se konala v Maršovicích před Myslivnou a na Kantoráku.

Základní informace o MS Maršovice

MS Maršovice existuje od roku 1947. V roce 1961 se sloučilo MS Maršovice, MS Zderadice a MS Zahrádka a 38 členů hospodařilo na 2 100 ha. V roce 1973 začíná MS s polodivokým chovem bažantů. Myslivecká klubovna a voliéry pro umělý chov bažantů se začínají stavět v roce 1976. V roce 1978 je založeno KLS ( Kooperační líhňařské středisko ) pro umělý chov bažantů pro oblast Neveklovska a Voticka. Aktivní činnost myslivců má svoji základnu v dobudované klubovně, která byla v roce 1996 převedena do majetku MS Maršovice

Činnost Myslivecké sdružení Maršovice které v současné době eviduje 53 členů, je ve všech oblastech poměrně bohatá. Maršovičtí myslivci jsou pro svou angažovanost uznáváni i v okresním měřítku. Důraz je kladen na kynologii, střelectví, kulturní akce a hlavně na práci pro zachování zdravých kmenových stavů zvěře. Mnoho práce tak odvádí sdružení v oblasti ochrany zvěře, získávání krmení, či vlastního krmením. Organizují se ozdravovací akce, a to včetně odlovu lišek, probíhá vakcinace proti vzteklině. S ohledem na možné škody se regulují stavy černé zvěře. Lovecká sezóna koncem roku je pak jenom malou odměnou za celoroční práci. Východisky pro činnost sdružení je klubovna „ Myslivna „ s hospodářskými prostorami, odchovna se zaplocenými voliérami, vypouštěcí voliéry pro bažantí zvěř a vlastní pozemek pro získávání jadrného krmiva. V roce 2002 končil desetiletý pronájem a uznání honitby. Bylo nutné společně s majiteli pozemků prostřednictvím honebního společenstva vytvořit novou honitbu. Ta byla uznána na dalších deset let. Po celou tuto dobu bude pronajata našemu mysliveckém sdružení. Současně s pronájmem honitby MS Maršovice byl zvolen na pětileté období nový výbor. Je jedenáctičlenný. Předsedou MS se stal František Pechač, místopředsedou je Milan Turek, hospodářem Jaroslav Křížek a funkci finančního hospodáře zastává ing. Jaroslav Dalihod. Snahou výboru na celé volební období je udržet činnost MS na stávající úrovni.

Kontakty:

Předseda a statutární zástupce MS František Pechač tel: 723 989 170

Hospodář Jaroslav Křížek tel: 317 744 324

Předseda Honitební společnosti Milan Turek tel: 607 518 053

Myslivecké sdružení Maršovice

činnost v roce 2007

Myslivecké sdružení Maršovice má v současné době 53 členů a 6 čekatelů na členství. Hospodaří v pronajaté honitbě, která má 2 618 ha honební plochy , z čehož je 2 124 ha polí, 396 ha lesa , 17 ha vodní plochy a 81 ha ostatní plochy. Honitba se rozprostírá na územích obcí Maršovice, Neveklov a Tisem. Převážná většina členů (80%) má na území těchto obcí trvalé bydliště, ostatní mají k nim jiný vztah (rekreační objekty, příbuzenské vztahy a pod).

Jak vyplývá ze zastoupení jednotlivých kultur, jedná se o honitbu převážně polní, a vyskytuje se v ní ze zvěře drobné zajíc, bažant, koroptev, divoká kachna a ze zvěře spárkaté srnčí a okrajově daňčí a černá zvěř (prase divoké). Dále se hojně vyskytuje zvěř dravá (predátoři) jako je liška, kuna, tchoř, z pernaté dravci, vrány , straky, sovy a řada dalších méně významných druhů zvěře a ostatních volně žijících živočichů. Veškerá drobná zvěř, ale i srnčí je již po dlouhou řadu let pod neustálým tlakem nepříznivých vlivů, jimiž je zemědělská činnost, hlavně chemizace, prudký nárůst provozu motorových vozidel, rušení neodpovědnými lidmi, tlak predátorů a celkově neutěšený stav životního prostředí.

Myslivci se snaží tyto nepříznivé vlivy na zvěř zmírnit a zvýšenou péčí přispět k tomu, aby se početní stavy těchto druhů zvýšily, nebo aspoň zůstaly na takové výši aby byly zachovány v naší přírodě pro další generace.

Za tím účelem zřizujeme políčka pro zvěř, kde jsou plodiny ponechány nesklizeny přes zimu až do jara , provozujeme krmná zařízení pro přikrmování zvěře a v době nouze do nich pravidelně zakládáme vhodná krmiva – co do množství to představuje několik desítek tun ovsa a obilních odpadů ročně. Každoročně jsou spárkaté zvěři předkládána medikovaná krmiva za účelem léčby vnitřních i vnějších parazitoz, pravidelně je předkládána kusová kamenná sůl. Na vodních plochách jsou umisťovány hnízdní budky pro kachny – hlavně z toho důvodu aby bylo zabráněno predátorům v plenění jejich snůšek. Bažantí zvěř je do značné míry odchovávána v odchovně a následně vypouštěna.

Pro osvěžení krve vypouštíme do honitby zdravou zvěř z jiného prostředí (z Moravy), čímž by mělo dojít k posílení imunity vůči chorobám a zvýšení reprodukce – jedná se o zajíce a koroptve.

V rámci zákona lovíme přemnožené predátory, kteří se podílejí značnou měrou na snižování přírůstků drobné zvěře.

Veškerá tato činnost představuje pro myslivce značné finanční náklady, odříkání a obětování téměř veškerého volného času. Pro ilustraci členové sdružení odpracují každoročně v průměru 3 800 hodin. Odměnou za toto úsilí je pocit, že pro zachování a zlepšování životního prostředí pro zvěř (a tím nepřímo i pro ostatní volně žijící živočichy ) bylo vykonáno maximum a je možno přistoupit k lovu některých druhů zvěře na základě orgánem státní správy myslivosti schváleného plánu lovu.

Výčet druhů zvěře, kterou v naší honitbě lovíme je poměrně skromný. Z drobné zvěře je to bažant (z větší části polodivoce odchovaný), v malé míře divoká kachna. Koroptev byla naposled lovena téměř před padesáti léty a zajíc až na výjimky před dvaceti.

Ze spárkaté zvěře je nejvýznamnějším druhem zvěř srnčí, která je prakticky jedinou trofejovou zvěří. Každý myslivec si váží toho když obdrží povolenku k lovu srnce, což mu umožňuje prožití nevšedních zážitků a získání trofeje, kterou si může vyzdobit svůj myslivecký kout.

Odlov několika srnců je nutno poskytnout za úplatu hostům a výtěžek je použit na krytí nákladů sdružení.

V počtu několika kusů je lovena mladá zvěř daňčí a zvěř černá. Lov černé zvěře je velmi náročný, jelikož se jedná o zvěř noční, která nemá svoje stálé teritorium a nedodržuje pravidelně místa ani čas výskytu. Zpravidla se v honitbě objeví, poryje nějakou louku nebo pole a přesune se jinam, načež se objeví znovu třeba až za několik týdnů.

Zvěř dravá, pernatá a srstnatá – predátoři, (dříve nazývána zvěří škodnou) je lovena při všech příležitostech, ale pouze v rámci zákona, který je v tomto ohledu poměrně přísný.

Nenahraditelnou součástí myslivecké činnosti je kynologie, tedy chov, držení, výcvik a využívání loveckých psů při lovu i ochraně zvěře. Povinnost mít k dispozici určitý počet loveckých psů ukládá přímo zákon. V našem sdružení je kynologie na velmi dobré úrovni. Počet i kvalita loveckých psů převyšuje požadavky kladené příslušným předpisem. Několik členů je uznávanými chovateli, cvičiteli a rozhodčími z výkonu lov. psů. V každém roce pořádáme několik kynologických akcí nadokresního významu, jako jarní svod mladých psů, zkoušky z výkonu, kynologický aktiv a pod.

Myslivecká činnost nezahrnuje pouze lov a péči o zvěř, ale její součástí je i zachování a rozvíjení kulturních tradic. Je to dodržování mysliveckých zvyků ustálených po staletí včetně mysliveckého odívání, myslivecké mluvy, mysliveckých fanfár a signálů, přísné dodržování pravidel bezpečného zacházení se zbraní a pod.

Součástí kulturní činnosti našeho sdružení jsou i akce pořádané pro širší veřejnost, jako je myslivecký ples s bohatou zvěřinovou tombolou, zájezd na festival dechových hudeb do Soběslavi a účast a pomoc při významných akcích pořádaných Městysem Maršovice, často i s poskytnutím naší budovy. Každoročně naši zástupci navštěvují místní mateřskou školku a v rámci vánoční besídky s dětmi pobesedují a předají jim hodnotné dárky.

Spolupráci s Městysem Maršovice hodnotíme z našeho pohledu jako velmi dobrou a oboustraně prospěšnou. Finanční příspěvek, který nám zastupitelstvo poskytuje využíváme výhradně k nákupu ohrožených druhů zvěře, péči o zvěř a zlepšování životního prostředí. .

O využití tohoto příspěvku je předkládána úřadu Městyse Maršovice podrobná zpráva.

Myslivci každoročně uskuteční brigádu na odklízení klestu v obecních lesích a celoročně svými pochůzkami přispívají k ochraně těchto lesů.

Těmito řádky jsme chtěli v hrubých rysech informovat naše spoluobčany o činnosti mysliveckého sdružení, tedy spolku lidí, kteří mají společné zájmy, a to hlavně lásku k přírodě a jejím obyvatelům, ať už se jedná o zvěř, která je předmětem lovu, nebo o ostatní volně žijící živočichy. V poslední době bývá někdy myslivost mediálně jednostranně presentována pouze jako lov, nezřídka jako zabíjení nevinných zvířat, což vrhá na myslivce negativní pohled veřejnosti. Na tyto polopravdy a nepravdy plynoucí z neinformovanosti, někdy i ze zlého úmyslu často slyší někteří občané a to hlavně městští, kteří nemají o pravém poslání a náplni myslivecké činnosti představu. Věříme, že v našem prostředí je pohled na myslivost objektivnější, k čemuž měl přispět i tento článek.

Závěrem uvádíme definici myslivosti, tak jak je uvedena v zákoně č. 449/2001 sb:

„ Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“.

Výbor Mysliveckého sdružení Maršovice.

Ještě jednou od lesa

Myslivecké sdružení organizovalo na jaře brigádu. Třicet tři myslivců odpracovalo při čištění lesa celkově 180 brigádnických hodin.

 

 

 


 

 

 

TOPlist
marsovice_foot.png